Životopis
podorobně
1

Chronologický zápis ze života.
Dnes životopis, jednou volně přejde v nekrolog.
Třeba si potomci rádi počtou a dají do souvislostí s fotkami.
V druhé polovině dvacátého století současně probíhá a zrychluje tecnický vývoj.
Tehdy v ČSSR o "něco" pomaleji a mnohdy pod heslem "udělej si sám".
 

Zpět home

Zpět, předchozí list 1 2 3 4 Další, otočit list


Stručný rodokmen

  
Rodiče maminky Antonie Pokorné foto r.1927 Maminka Antonie Pokorná foto r.1924 Maminka Antonie Pokorná foto r.1929 Rodiče Josef Pokorný a Antonie Pokorná svatební foto 26.10.1929  Otec Josef Pokorný foto r.1929 Otec Josef Pokorný foto r.1927 Rodiče otce Josefa Pokorného foto r.1937 Dědeček František Pokorný, soustružník v Mělníce, foto r.1938 
  

   
Otec Josef Pokorný výstřižek profilu z papíru r.1929

Zestárnout není umění, umění je to snést.
Johan Wolfgang von Goethe

Tragédie pokročilých let není v tom, že stárneme,
ale v tom, že zůstáváme mladí.
Oscar Wilde

Blíží-li se stáří a rychlost života se podobá jízdě s vršku na nebrzděném dětském vozíku, začíná nás najednou zajímat to co jsme mohli zjistit a nezjistili, protože naši blízcí již odešli.
PePo

  

1946 Přišel na svět 5.6.1946. Přišel po úmrtí bratra, kterému vzala život první tramvaj po válce, která v roce 1945 vyjela z pankrácké vozovny. Přišel možná jako náhrada, které stigma a nepřekonatelný smutek matky z předchozí ztráty určoval další život. Sestra  Hani je o 14 roků starší.
  

Maminka Tonči s novorozencem foto r.1946
  

Sestra Hana a bratr Pepíček foto r.1944 Sestra Hana, maminka Tonči, bratr Pepíček a otec Joža, foto r.1944   Otec Joža, bratr Pepíček, mamimnka Tonči a sestra Hana foto r.1944 Petr Pokorný konečně na světě foto r.1946 Sestra Hana s novorozencem foto r.1946 Maminka Tonči a sestra Hana foto r.1946 Spořitelna věnuje novorozenci 30,- Kč 
   

1946 - 1960 Rodilý Pražák od pankrácké vozovny, s akčním rádiusem od Jezerky a Reichnetky přes Krčský les a Dobešku až po Kavčí hory, kde tehdy po r.1952 byla jen křovinatá skalnatá pláň s odérem z rasovny. Ta místa se zvláštním kouzlem pro klukovské výpravy. Výpravy se konaly tajně, neboť rodiče vystrašení úmrtím bratra, neměli pro samostatné výlety pochopení. Mimoškolní činnost je naplněna navíjením transformátorů, "lepením" krystalek a později tranzistoráků a podobných elektrotechnických "nesmyslů" a jiných podobných činností. Nedotčen nezůstal ani tehdy nejcennější přístroj rodiny, rádio Telefunken Koncert Trial Czech, jehož reproduktor brzy nestačil a byl záhy připojen na 30ti cm reproduktor v nočním stolku, který byl upraven na basreflexovou ozvučnici.
 

Maminka Tonči s novorozencem koncem r.1946
  
Na dětském neřiditelném vozíku foto r.1948
  
Rádio Telefunken Koncert Trial  Czech rv.1934
  

1952

Svatba sestry Hany.  

 Svatba sestry Hany foto r.1952 
   

1958 Prvý fotoaparát Altisa box 6x6. Pár snímků a poznání, že i zkažené fotky se musí zaplatit. Kutilství všemi směry a tak proč nemít fotokomoru. Zkusilo se, neujalo se. Elektrotechnika zvítězila. V průběhu let sice fotil, ale zpravidla jen z dovolené a mnohdy ani to ne (přeci koupit pohled je spolehlivější). Pravá fotografická vášeň nastala až s prvým digitálem mnohem později.
 

Alltissa Box první fotoaparát rv.1959

1960 - 1990

Neuvěřitelných 30 roků školy života v průmyslovém molochu ČKD.
  

Petr Pokorný před nástupem do učení r.1959

Panorama ČKD Lokomotivka foto r.2002   Panorama rámárna ČKD a ulice U Mostárny foto r.2002   Soustruh Zbrojovka 
  

1960 - 1963 Potřebu ekonomické samostatnosti vyřešili rodiče sjednáním vyučení soustružníkem v libeňské Lokomotivce.
 
1961 - 1969 Členství v Radioklubu Svazarmu, aktivní účast na zřízení dílny v ul. Žateckých. Výhodou bylo velké množství radií a TV, které Svazarm dostával na rozebrání z obchodu, kde se staré aparáty braly na protihodnotu s koupí nových. Rozebrané a do krabiček pečlivě roztříděné odpory a kondensátory další součástky. Opravit lampové rádio či TV nebylo problém. Schémata všech značek a typů byla sběratelskou vášní a protože materiálu bylo dost, opravářské aktivity byly častější a občas i úplatné. Tak začínaly prvé "podnikatelské" aktivity, tenkrát ještě utajované. Občas nějaká korunka povzbudila. Výroba přijímačů a soutěže honu na lišku byla spíše v pozadí, spíše vyrábí zvukařinu. Paní domácí měla strach o svůj rodinný domek ještě dříve, než se začalo stavět metro na Kačerově, neboť basreflex v nočním stolku velmi slušně domek ozvučil. Na trhu se objevuje přenosný magnetofon Sonet Duo, špička té doby (vážil 12 kg a byl elektronkový), ale na zakoupení nezbylo. Řadu let a pokusů o samovýrobu magnetofonu završil hifi gramofon s vlastnoručně soustruženým talířem. Až později na ČVUT dostala snaha o magnetofon teoretický podklad a magnetofon alespoň v návrhu spočítal jako semestrální práci. Vyroben ale nikdy nebyl. Protože potřeba "vyluzovat" se ukázala jako základní (tranzistoráky na rameno ještě nebyly), tak kytara a "Niagára" v jeho rukách došly k souznění. Kdo nikdy nezačal nepochopí ten zvláštní pocit štěstí, když zvládnete "baré" styl. Stalo se, i čtyřhlasá mše "Ave verum" v pěveckém kroužku zaněla, ale jednostranná orientace na bastlení a elektrotechniku určovala směr ve volném čase.
 

TV Tesla 4002A 1.tuzemský televizor rv.1954
 
Televizor Tesla Mánes rv.1957
 
Televizor Tesla Astra rv.1959
 
Rádio s dvířky Ingelen
 
Magnetofon Sonet duo

1961 Stal se majitelem jízdního kola. Vlaštovky a torpédo. Novopečený soustružník přestavuje na volnoběžku s tříkolečkem s přehazovačkou a chromované kliky s dvoutalířem. Navařena hřídel čtyřhranů a přesoustružená pro nový dvoutalíř. Na přesmykač nezbylo a tak se přehazovalo ručně uchopením řetězu do ruky. Vlaštovky také mizí nahrazeny elegantní hrazdou. Stroj dovezl majitele daleko od bydliště (i když váha nosné oceli téměř dosahovala váhy jezdce) a náhlý pocit svobody každoročně posiloval sebevědomí.
 
Třída 1.ročník OU ČKD Lokomotivka r.1961
 
 Třída 2.ročník OU ČKD Lokomotivka r.1962
1964 Hořel stoh v Řepči u Tábora a při té příležitosti seznámení s nezletilou ... Majitel jízdního kola občas zajel do Řepče na rande (oficiálně na TV, neboť zde měli lepší obrazovku). Jednou dokonce i z Prahy (dokázal se i vrátit).
 

Jitka foto r.1964
   

1963 - 1965 Po vyučení Střední škola při zaměstnání s maturitou při ČKD. V dílně se pracuje na 3 směny a škola se tomu přizpůsobuje. Dílenská plechová stěna proti odletujícím třískám z karuselu byla často popsána vzorci a výpočty a také schématy "transistoráků". V dílně postupně vystřídá horizontku, rovinnou brusku, hoblovku a karusel. Vyvrtává písty motorů, frézuje profilové úkosy pro sváry litinových prvků podvozků lokomotiv, soustruží nápravová ozubená kola. Na vedlejším karuselu zápasí se stuhami špon lokomotivního nákolku totálně nasazený právník, na dalším kněz. Proč tady pracují ? Formální zdůvodnění řekli, ale podrobnosti nikdy.
 

Horizontální vyvrtávačka
 
Karusel, svislý soustruh

1965 Maturita. Poprvé přečtena knihha Dale Carnegieho "Jak úspěšně mluviti a působiti na lidi", v té době dostupná pouze na záznam k vypůjčení v universitní knihovně a jen do čítárny. Poprvé dělá knspekty a snaží se zachytit popsaná pravidla, jakoby šlo o nějaký druh programování (programátorem se stává mnhem později) něčeho tak tajuplného, jako jsou lidské vztahy. Velmi ovlivnila vnímání lidského okolí, ale jako každé poznání vstupuje do života nejprve zkušenostní poznání a teorie mnohdy jen vysvětluje následky zkušeností.
 

Maturita Střední škola pro pracující při ČKD Praha foto r.1965
 
Dale Carnegie Jak úspěšně mluviti a působiti na lidi

1965 Kolo už nestačí, je relativně pomalé a musí se šlapat. Koupě motocyklu vše řeší. Je jím moto ČZ 125. Opět nový a lepší pocit osvobození a mobility tolik potřebné k přibližování.
 
První motocykl ČZ 125
1965 - 1970 Kolegové dělníci z Lokomotivky potají zařídili, že soustružník dostal závodní stipendium na ČVUT na elektrotechnické fakultě, obor technická kybernetika s uvolněním na denní studium. ČVUT umožňovalo průmyslovákům přeskočit výuku technického kreslení. Když o to požádal vyučený soustružník, tak prý to není možné, to nemůže z učňáku umět. Soustružník ale udělal zkoušku jako ti průmyslováci. Také deskriptivní geometrie i pro mnohé průmyslováky nepohodlná věda umožňuje občas někomu pomoci. Tak byl směnným obchodem získán "žalud", zelená motocyklová helma, za výkres. V dalším studiu už to bylo obtížnější. Nicméně nikdy neopakoval a zkoušky zpravidla procházel napoprvé. I motopark se modernizuje a je zakoupena červená Jawa 175. Po realizačním neúspěchu s výrobou magnetofonu, jakkoliv na ČVUT již teoreticky zvládnutém problému, nakonec kupuje magnetofon Tesla B4. Tím pokusy o jeho výrobu definitivně skončily. B4 po Sonetu Duo je opět uživatelská špička té doby. Vyrobeno bylo ještě několik nf elektronkových a transistorových zesilovačů a řada měřících přístrojů, teď už se znalostmi z ČVUT. Byl to náznak prvotního vybavování radiotechnické živnosti. Společenské změny a vlastní diverzifikace činností nakonec vedly jinam.
 

ČVUT FEL analogový počítač Meda a kolega Krzistanek
 
Druhý motocykl Jawa 175 foto r.1969
 
Petr Pokorný foto r.1966
 
Magnetofon Tesla B4

1969 Svatba 15.8.1969. Rok před ukončením ČVUT se novomanželé ubytují u rodičů manželky na Žižkově.


 

Svatba Petr a Jitka roz. Kovaříková foto 15.8.1969 Svatba Jitka roz. Kovaříková a Petr  foto 15.8.1969 Svatba Jitka roz. Kovaříková a Petr  foto 15.8.1969 Svatba Jitka a Petr  před radnicí Praha 3 foto 15.8.1969 Svatba Jitka a Petr před radnicí Praha 3 foto 15.8.1969 

1969 První auto: tříkolka Velorex 250 ccm. Tři rychlosti dopředu a tři dozadu (někdy i nechtíc). Startování místo nášlapné kliky (u motocyklu) zde bylo zařízeno trhnutím pákou. Natržený sval nenechal na sebe dlouho čekat. Posedlost elektrotechnikou a lupénková pilka a najednou je na světě palubní deska sice z umakartu, ale jakoby mahagon, s mnoha chromovanými přepínači funkcí a další přístroje, zkrátka jako v letadle.
 

Tříkolka Velorex 250 ccm foto r.1969 řídí Jitka
 
Tříkolka Velorex 250 ccm foto r.1970

1970 Motorismus přitahuje a tříkolka nestačí, prodává se. Veškeré úspory šly do vozu Minor II kombi s prosklenou zádí. To už byl vůz na úrovni. Celých 16 koní samozřejmě v kopcích dýchalo, ale jelo se. Poloosy a homokinetické klouby občas nevydržely a pak se rozvinula autodílna na ulici či na chodníku. Jak jednoduchý, ale propracovaný stroj. Do nákladového prostoru po sklopení zadních sedadel se vešel kotel Brutar a vedle kočárek.

Jawa Minor 650 STW

webmaster peposoft@mbox.vol.cz
Optimalizováno pro IE a rozliš. 1024x768

Modifikováno dne 08/05/06 11:42